ROZHOVOR S PREZIDENTEM KAPVERDSKÉ REPUBLIKY JOSÉM MARIOU NEVESEM
Rozhovor vedla a přeložila Iva Svobodová
Vážený pane prezidente, nejprve mi dovolte poděkovat Vám za poskytnutí tohoto rozhovoru a za příležitost podělit se o Vaše názory týkající se současného vývoje Kapverdských ostrovů i jejich budoucnosti.
Než Vám položím první otázku, ráda bych zde připomněla několik důležitých milníků v historii země. Stejně jako ostatní ostrovy v Atlantiku byly i Kapverdské ostrovy – před příchodem portugalských mořeplavců – neobydlené. Od 15. století však dějiny země procházejí dynamickým vývojem, a to zejména ve 20. století. V roce 1975 totiž byla vyhlášena její nezávislost. A právě k následnému období směřuje má první otázka:
Co nejvíce ovlivnilo budoucnost Kapverd od tohoto okamžiku? Které momenty jsou pro jejich novodobou historii zásadní?
Kapverdy se začaly budovat od základů, kdy tím prvním důležitým okamžikem bylo vyhlášení jejich nezávislosti 5. července 1975. Budoucnost malého ostrovního státu v tomto roce však byla nejistá.
Druhým klíčovým okamžikem byla záchrana jejich existence. Ze země nepravděpodobné se stala v důsledku národního obrození a přechodem k demokracii v roce 1990 země s možnou budoucností. Po získání nezávislosti zemi řídila Africká strana za nezávislost Guineje a Kapverdských ostrovů PAIGC (Partido Africano para a Independência da Guiné e Cabo Verde) v rámci unie obou zemí. Ta se však v roce 1980 rozpadla a na Kapverdách vznikla PAICV (Africká strana za nezávislost Kapverd), která v zemi vládla až do roku 1990. V roce 1991 se konaly první svobodné a demokratické volby. Právě to byl klíčový okamžik vedoucí ke vzniku demokratického právního státu zaručujícího lidem práva, svobodu a jistotu. Vláda byla zvolena voliči ve svobodných a demokratických volbách, a to umožnilo zemi stabilizovat a definovat její budoucí proměnu v zemi modernější a konkurenceschopnou. A musím říct, že v posledních letech, zejména v prvních dvou desetiletích 21. století, probíhá proces její modernizace úspěšně. Kapverdy se skutečně mění v prosperující a konkurenceschopnou zemi, která nabízí nemalé příležitosti pro všechny. Toto jsou – řekněme – základní ingredience a prvky charakterizující jejich novodobou historii. Právě díky nim se ze země nepravděpodobné stala země možná.
Jakým směrem by se podle Vašich představ měly Kapverdy dále vyvíjet? Jak vidíte budoucnost země v horizontu příštích 10 letech?
Kapverdy nyní prochází zrychleným vývojem, a to i v mimořádně složitém a obtížném světovém kontextu. Klimatické změny, geostrategické války, chudoba, pandemie a nerovnosti dotvořily velmi komplexní a složitou dynamiku. Pro tak malý ostrovní stát, jako jsou Kapverdy, to v podstatě znamená, že musí pracovat na svých domácích úkolech. Za deset let vidím Kapverdy jako zemi modernější, prosperující a bez chudoby, jako zemi spravedlivější a inkluzivnější, nabízející více pracovních a investičních příležitostí, jako zemi rozvíjející se a využívající zdroje, kterými disponuje: a těmi jsou moře, slunce a vítr.
Během své profesní dráhy jste zastával funkci předsedy vlády a ministra financí Kapverdské republiky. Jako přední odborník, kompetentní k posuzování hospodářské situace země, předpokládáte v dohledné době navýšení HDP na obyvatele, případně dalších ukazatelů schopných přilákat do země investory a turisty?
Domnívám se, že k tomu máme všechny předpoklady. Krize způsobená pandemií přinesla totiž nové příležitosti. Budeme však muset podniknout některé vnitřní kroky.
Za prvé, pro přilákání investorů – zejména v oblasti cestovního ruchu, motoru naší ekonomiky – je potřeba vybudovat lepší infrastrukturu (přístavy, letiště, silnice, vody a kanalizace, telekomunikace a informační technologie). Nyní máme rozvinutou infrastrukturu cestovní ruchu, na ostrovech Sal, Boavista, Maio, a to díky slunci a plážím. Musíme však tuto sféru diverzifikovat a rozvíjet také turistiku přírodní, pobytovou, kulturní i náboženskou, a to i na ostatních ostrovech, kde je nutné vytvořit více příležitostí pro investory a posílit ekonomický růst.
Za druhé, musíme zdokonalit leteckou a námořní dopravu mezi všemi ostrovy. Jejich propojení je pro dynamický růst nezbytné. Rozvoj dopravy podpoří a obnoví mobilitu osob i zboží, domácí cestovní ruch i územní celistvost. Možnost urychleného přístupu na všechny ostrovy bude nutné zajistit i pro zahraniční turisty.
Za třetí, je nezbytné začlenit Kapverdy jako konkurenceschopnou zemi do společenství ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států), abychom mohli využít veškerý ekonomický potenciál, který máme. Kapverdy jako stabilní a bezpečná země pro investice mohou být centrem investic pro západní Afriku a stát se vstupní branou do Afriky. A také klastrem obnovitelných zdrojů energie pro celé společenství. Jsme schopni vyrobit více než 400 % našich potřeb prostřednictvím solární a větrné energie a zeleného vodíku. Můžeme tak být hlavním střediskem výroby, distribuce, výzkumu, školení a marketingu produktů obnovitelné energie v zóně ECOWAS, ve které žije 300 milionů spotřebitelů. To jsou důležité investiční možnosti. Kapverdy mohou být také významnou technologickou platformou a poskytovat služby všem zemím tohoto společenství. Může například rozvíjet vzdělávání a výzkum související s ekonomickým využitím umělé inteligence a přispět k rychlejšímu růstu a ke zmírnění dopadů klimatických změn. Kapverdy mohou být také důležitým klastrem v oblasti zdravotnictví. Mohly by zde vzniknout referenční nemocnice poskytující prezenční i dálkové služby celému regionu a podpořen by mohl být také rozvoj farmaceutického průmyslu.
Když dobře zvážíme všechny tyto body, uvědomíme si, že máme skutečně velký hospodářský potenciál pro to, abychom přitáhli soukromé investice, diverzifikovali cestovní ruch a využili strategických zdrojů, jako jsou slunce, vítr a moře. To pro nás nebylo vždy samozřejmostí. A je třeba zmínit rovněž potenciál námořního hospodářství. Kapverdy jsou malý stát, ale existuje jedna sféra, v níž mohou být skutečnou velmocí: modrá ekonomika. 99 % výsostného území tvoří oceán. To je více než 800 000 km2 snadno dostupné plochy nabízející nemálo příležitostí v oblasti výroby vody, průmyslu, dopravy, cestovního ruchu atd.
Kapverdy tedy nabízí velmi výhodné podmínky pro příliv zahraničních investic. Z kterých zemí k vám většinou investoři přicházejí?
Ano, a částečně se nám v tomto směru již daří. Můžeme se ale posunout ještě dál a celý proces urychlit. V současné době přicházejí investice především z Evropy. Ale můžeme přilákat investory z Afriky, Ameriky, Perského zálivu a Asie. Je nutné tyto investiční možnosti diverzifikovat a podporovat partnerství mezi podnikateli z Evropy a jiných částí světa, abychom navýšili kapitál a vytvořili vlastní é know-how.
Vzhledem k tomu, že úředním jazykem Kapverd je portugalština, se lze domnívat, že většina investorů pochází z portugalsky mluvících zemí. Je tomu skutečně tak?
Investice nepřichází jen z portugalsky mluvících zemí, ostatně, těch je méně. Víte, hotely na ostrově Sal se začaly budovat díky italským investicím. Pak se připojili investoři ze Španělska. Potřebujeme přilákat více investorů z Francie, Spojeného království, Spojených států a severských nebo východoevropských zemí – ostatně právě odtud pochází nejvíce zahraničních turistů. S přílivem turistů pak přicházejí diplomaté a investoři. První kroky tedy již podnikáme.
Nemáte obavy z přílišného vlivu Číny a Ruska – zemí, které se v poslední době usilovně snaží prosadit své zájmy v Africe?
Nemám. Nám žádné nebezpečí nehrozí. Každá země si musí obhájit vlastní zájmy.
Kapverdy se chtějí stát hlavní dovolenkovou destinací evropských turistů. Jak lze tuto ambici proměnit v realitu?
Je nutné i nadále investovat do modernizace a zdokonalovat infrastrukturu. Máme k tomu všechny předpoklady. Jen musíme být trochu sofistikovanější, dělat věci dostatečně kvalitně a reagovat na poptávku. A plnit si svá zadání: propagovat zemi v Evropě i mimo ni a přitáhnout turisty i ze Spojených států, Jižní Ameriky. A také z Afriky, odkud lidé cestují do Evropy a USA, kde utrácejí nemalé finance. A přitom tak mohou činit na Kapverdách.
V této souvislosti bych připomenula, že i Česká republika zde má svůj význam: dokonce existují pravidelná letecká spojení na Kapverdy až několikrát týdně. Naši turisté velmi rádi navštěvují vaší destinaci po celý rok. Jak na tuto poptávku reagujete? Co děláte pro to, aby se do země vraceli?
Domnívám se, že destinace Kapverdy je stále kvalitnější a vyhledávanější. Jak jsem již zmínil, postupně se snažíme podmínky vylepšovat tak, abychom navýšili počet návštěvníků. To se nám daří i díky tomu, že máme více letišť, kvalitnější silnice, dobré komunikace i hotely. Tímto směrem je třeba pokračovat. Poptávka po jakékoliv destinaci příznivě ovlivňuje rozvoj služeb jako je doprava a hoteliérství, přizpůsobovaných požadavkům klientů. Musíme tedy i nadále zdokonalovat cestovní ruch a nabízet stále kvalitnější služby tak, aby se u nás lidé cítili dobře.
Existuje již nějaká spolupráce mezi Kapverdami a Českou republikou na nejvyšší úrovni? Co plánujete v tomto smyslu podniknout v blízké budoucnosti?
S Českou republikou v současné době nemáme příliš rozvinuté vztahy na hospodářské či obchodní úrovni, kromě studentů, kteří do Česka odjíždějí za studiem. Po získání nezávislosti studovalo v bývalém Československu mnoho Kapverďanů. U nás se tak Češi domluví s mnoha místními česky. Musíme najít cestu, jak posílit hospodářskou a obchodní bilaterální spolupráci, která může být vzájemně prospěšná. Domnívám se, že Česko-kapverdská obchodní komora může sehrát při sbližování obou zemí a navazování kontaktů mezi podnikateli důležitou roli. Zúčastnil jsem se veletrhu v hlavním městě (Praia), který komora pořádala a který jsem měl tu čest slavnostně uzavřít. Uvědomil jsem si, jak velké příležitosti tady máme. Musíme však uskutečnit potřebné diplomatické kroky. Tímto bych také rád motivoval českou vládu k nalezení cesty, jak sblížit naše země a posílit přátelské vztahy. Příležitostí, které ze všech již zmíněných oblastí pramení, je skutečně mnoho.
Dovolte mi jednu otázku k vaší publikační činnosti: Jste autorem několika knih, článků a esejů. Máte v této oblasti nějaké další plány? Uvažujete například o napsání dalších knih?
Znovu jsem se vrátil ke psaní své doktorské práce. Tu bych rád dokončil. Téma mého výzkumu je vliv diaspory na politická rozhodování na Kapverdách. Kromě toho zvažuji při příležitosti 50. výročí nezávislosti Kapverd vydat knihu formou dopisů o politice směřovanou mladým lidem.
Pane prezidente, přejete si na závěr našeho rozhovoru něco dodat?
Rád bych doplnit, že ve všech zmíněných oblastech se nabízí významné příležitosti pro výměnné aktivity. I mladým lidem ČR se otevírají nové hranice. Máme zde univerzity, nadace, nevládní organizace, spisovatele i muzikanty… A v dnešním – složitějším – světě hudbu potřebujeme, abychom si navzájem neubližovali. Kapverdská muzika je velmi bohatá, velmi rozmanitá. A nezapomeňme také na mladé podnikatele. Kapverdy jsou zemí s mnoha příležitostmi. Je tu spousta podnětů k poznávání. Jak řekl velký portugalský básník Fernando Pessoa: „… cítím, že se v každém okamžiku rodím do věčné novosti světa“. A tu může mladá generace objevovat. Tak nechť se této příležitosti chopí a využije ji k rozšíření vztahů mezi Českou republikou a Kapverdami.
Pane prezidente, ještě jednou Vám děkuji za Váš čas, ochotu a příležitost vést tento rozhovor. Bylo mi velkou ctí. Přeji Vám mnoho úspěchů ve Vaší velmi důležité funkci a všichni pevně věříme v prosperitu i blaho Kapverdských ostrovů.
Děkuji vám za vše a přeji i Vám mnoho úspěchů. Se zájmem a správným nasazením bude spojení našich zemí skutečným zázrakem.
