Kapverdské ostrovy

Kapverdy se skládají z 10 hlavních ostrovů, které spolu s menšími ostrůvky zabírají celkovou rozlohu 4 033 km2. Právě maličkost a ostrovní povaha je pro zemi typická. Navzdory absence nerostných surovin a nadměrného sucha jsou Kapverdské ostrovy známé svým vysokým ekonomických růstem a sociálním rozvojem.

Obyvatelstvo

Na Kapverdských ostrovech v současnosti žije 567 244 lidí. Většina populace je soustředěna na ostrove Santiago (30,6 %), kde se nachází hlavní město Praia. Jediným z neobydlených ostrovů je ostrov Santa Luzia.

Kapverdská populace je poměrně mladá. Více než 64 % obyvatel je mladší 34 let. Průměrný věk se pohybuje na hranici 28 let. Vlivem silné a rychlé urbanizace celkem 67 % Kapverďanů žije ve městě a Kapverdy tak patří mezi země s nejvyšší podílem městského obyvatelstva na světě.

Populace Kapverdských ostrovů

Ostrov

Populace

%

Santo Antão

37 658

6,8

São Vicente

84 964

15,3

São Nicolau

12 031

2,2

Sal

41 121

7,4

Boa Vista

19 879

3,6

Maio

7 525

1,4

Santiago

313 460

56,3

Fogo

34 815

6,3

Brava

5 405

1

 

V roce 1975 se Kapverdám podařilo vyhlásit nezávislost na Portugalsku a začala se rozvíjet nejen místní demokracie, ale také ekonomika. Od 90. let minulého století jsou Kapverdy považovány za stabilní reprezentativní demokracii, ve které funguje princip dělby moci. V zemi jsou dodržována lidská práva a garantovány základní svobody jednotlivce. Podle zahraničních indexů dokonce Kapverdy patří mezi nejdemokratičtější země v celé Africe a jsou 33. nejdemokratičtější zemi světa.

Pozitivní ekonomický růst a demokratické směřování země se projevilo také v ukazatelích sociálního vývoje. V přístupu ke vzdělání, zdraví, elektřině, internetu i pitné vodě patří Kapverdské ostrovy mezi Africkou špičku. Celkem 94,9 % domácností má přístup k pitné vodě a 91,4 % k elektřině. Počet domácností připojených na vodovodní a kanalizační síť se každoročně zvyšuje.  

Země disponuje kvalitní infrastrukturou. Na Kapverdách se nacházejí 4 mezinárodní letiště, 7 přístavů s dostatečnou kapacitou pro příjem dálkových plavidel. Každý z ostrovů má k dispozici termoelektrickou elektrárnu a odsolovací jednotky. Větné a solární elektrárny na některých ostrovech jsou schopny pokrýt 20 % národní spotřeby. Kapverdy disponují také kvalitní dopravní sítí.

Variabilita příjmů na Kapverdách je poměrně vysoká a pohybuje se v rozmezí od minimální mzdy 122  do 3000  měsíčně.  Kupní síla obyvatelstva je obecně nižší. Vzhledem širokému rozpětí mezd, má však přibližně 15% obyvatel relativně vysokou kupní sílu. U této části obyvatelstva existuje vysoká poptávka po luxusním zboží. Poptávka je nadále stimulována také turisty a kapverdskými emigranty.

Ekonomika

Kapverdská ekonomika soustavně roste, za posledních 20 let se hodnota hrubého domácího produktu dokonce zčtyřnásobila a v současnosti dosahuje hodnoty 1982 miliard USD. Za růstem kapverdského HDP stojí zejména rozvoj služeb a zahraniční investice.

 

Turismus

Ačkoli je Kapverdský turismus relativně nedávným fenoménem v současnosti se na ekonomice podílí z 25 %. Počet turistů na Kapverdách každoročně roste. Do začátku koronavirové pandemie v roce 2020 byl průměrný roční nárůst 12 %..

Investice

Objem investic na Kapverdách se téměř každoročně zvyšuje. V roce 2020 činila hodnota schválených investic na Kapverdách podle Trade Investu celkem 1 244 333 816 euro a bylo vytvořeno více jak 12 000 pracovních míst

Hlavním segmentem investic byl turismus (80,2 %) a průmysl (19,3 %). Na Kapverdách byly investovány nové projekty z oblasti přepravy, rybaření, zavlažování i potravinové produkce.

Poprvé nejsou mezi hlavními příjemci ostrovy Sal a Boavista, nýbrž ostrovy Maio (40%), Santiago (29%) a Sao Vincente (20%).

 

Ve většině se jednalo o zahraniční investice zejména ze Španělska (40%), Norska (20%) a Portugalska (8%). Kapverdské investice se na poměru investic podílely z 32%. 

 

 

Kultura

V návaznosti na historické osidlování a koloniální závislost na Portugalsku docházelo na Kapverdách k neustálému míšení ras a kultur. Vznikla tak zcela jedinečná kulturní identita, která se projevuje v celé řadě oblastí.

            Jazyk je tradičně považován za symbol národní identity. Jazykem Kapverďanů je kreolština, která vznikla zjednodušení kolonizační portugalštiny. Ačkoli se s psanou kreolštinou setkáte jen zřídka, v mluveném projevu se jedná o velmi živý, dynamický a bohatý jazyk, který slouží nejen jako identifikátor kapverdské příslušnosti, ale také jako nástroj pro šíření kapverdské kultury v diaspoře.

            Hudba sehrála v procesu budování kapverdské identity nezpochybnitelnou roli. Nejenže šířila kapverdskou kulturu, nýbrž se také podílela na její různorodosti. Kapverdská hudba je zcela výjimečná a zahrnuje v sobě celou řadu žánrů. Mezi ty nepopulárnější patří zejména „morna“, „coladeira“ a „funaná“. V současnosti můžete kapverdskou hudbu slyšet v podání kapverdské zpěvačky Césarie Évora, která je též známa jako „Cisé“ nebo „Diva dos Pés Descalcos“.

            Často přehlíženým kulturním prvkem národa je jeho gastronomie. Odlišujícím prvkem kreolské kuchyně je samotná příprava jídle, která zahrnuje několik rituálů. Mezi hlavní ingredience patří zejména kukuřice, fazole, brambor a manioko. Nedostatek srážek a s ním spojené nižší rozmanitost potravin podnítily kapverdskou kreativitu a vytvořily bohatou gastronomii s jedinečnými pokrmy jako „ Katxupa“, „xeren“, „cuscus“, „djagacida“, „pastéis“, „papa“ a další. Za povšimnutí stojí také kapverdské sladkosti a likéry.

Kapverdská národní identita bylo založena na křesťanských hodnotách a morálce. Křesťanství bylo importováno na Kapverdy z Portugalského dominia a přiblížilo kapverdskou kulturu kultuře západní Evropy. V současnosti se 93 % obyvatel identifikuje jako příslušníci římsko-katolické církve. Na ostrovech však panuje úplná náboženská svoboda. Dochází k propojování křesťanství s místními rituály a toleranci ostatních náboženství. V zemi zcela absentují náboženské spory a nepokoje.